Archivy: Literární revue

„Je to váš život. A je opravdu příliš krátký na to, abyste ho promarnili v představách, že máte dost času zrealizovat všechno, o čem sníte, až se pro to jednou opravdu rozhodnete" (Samson, 2020, str. 14).

Kniha může čtenáři poskytnout podporu v tom, aby se rozhodl naplnit svůj život tím, co ho baví a nepodléhal strachu, který se jej snaží svést z cesty. Autor stručně a srozumitelně popisuje přesvědčení, která nám nejsou prospěšná, vysvětluje proč, a také přichází s návrhem, jakými novými přesvědčeními ta stará nahradit. Kniha obsahuje 25 kapitol. Každá kapitola se věnuje jednomu přesvědčení, které nás brzdí a přichází s novým, kterým ho lze nahradit. Autor píše dost čtivě a své myšlenky vždy vysvětluje na konkrétních příkladech nebo srozumitelných analogiích. Některé analogie byly na můj vkus až příliš zjednodušující. Jednalo se například o vysvětlování toho, jak funguje mozek. Na druhou stranu mám za to, že tato zjednodušení mohou být prospěšná cílovému čtenáři, tedy člověku, který stojí o motivaci a nasměrování. Ačkoli mi kniha nepřinesla mnoho nového, a spíše mne utvrdila v mých názorech, rozhodně se jedná o příjemnou četbu, která může člověka zejména v těžších chvílích povzbudit. Knihu doporučuji všem, kteří nejsou ve svém životě spokojeni, chtěli by provést nějaké změny, ale moc nevědí, jak na to. Tato kniha jim může být skvělým pomocníkem.

Zdroj: Samson, A. (2020). Život je příliš krátký na to, aby... Portál.

„Když dominuje Rodič nebo Dítě, je výsledek předvídatelný. Je to jeden z charakteristických rysů her. V hrách je jistota. Mohou sice skončit bolestivě, ale vždy se jedná o bolest, se kterou se hráč naučil zacházet. Když transakci řídí dospělý, výsledek se nedá vždy předpovědět. Je možný jak úspěch, tak chyba. Nejdůležitější však je, že zde existuje možnost změny" (Harris, 2020, str. 83).

Celou knihou prostupuje jedna psychologická teorie – transakční analýza. Má svou vlastní terminologii, které je nutné na začátku správně porozumět. Pracuje se v ní se třemi ego-stavy: Rodič, Dospělý a Dítě, jež jsou v nás formovány už od raných fázích života. V každém z nás jsou trochu jinak zkombinovány a tím pak ovlivňují naši komunikaci s ostatními osobami. Autor pak dále v knize vysvětluje čtyři možné životní postoje tzv. OK stavy a věnuje se i analýze transakcí a tomu, jak se tři výše zmíněné ego-stavy promítají např. do manželství či vývojového období dítěte a adolescenta. V knize je toho opravdu mnoho a není lehké ji shrnout pár řádky. Pro mě bylo nejdůležitějším zjištěním to, že všichni lidé jsou stejní svou strukturou, protože všichni v sobě máme Rodiče, Dospělého a Dítě. Avšak ve dvou věcech se mezi sebou lišíme. Odlišnosti jsou v obsahu Rodiče, Dospělého a Dítěte a ve poté v jejich uspořádání a fungování. V tom je každý z nás jedinečný a dle toho se odvíjí vše ostatní.
Knihu bych doporučila pro vážné zájemce o transakční analýzu. Svým obsahem je hluboká a rozhodně ji nelze považovat za oddychovou literaturu. Za možnou alternativu k tomuto dílu vnímám práci Erica Berneho “Jak si lidí hrají”, která mi přišla o něco jednodušeji a hlavně zábavněji napsána. 

Zdroj: Harris, T. A. (2020). Já jsem OK, ty jsi OK: úvod do transakční analýzy. Portál.

„Co mě teď zaráželo, byl nepopiratelný fakt vysloveně obrovských rozdílů mezi introverty navzájem a extraverty navzájem. Byly to rozdíly tak velké, že jsem začal pochybovat, jestli jsem to vůbec viděl správně. Odstranit tuto pochybnost si vyžádalo skoro desetiletou práci pozorování a porovnávání" (Jung, 2020, 510).

Každý, kdo se alespoň trochu zajímá o psychologii, jistě někdy slyšel o Carlu Gustavu Jungovi a jeho teorii introvertního a extravertního zaměření. V knize Psychologické typy, která poprvé vyšla už v roce 1921, a která je často označována za Jungovo nejvýznamnější dílo vůbec, však naleznete mnohem více než pouhý popis introvertně a extravertně zaměřených lidí. Jedná se o velmi obsáhlou publikaci, ve které Jung mimo jiné popisuje, jak se tyto psychologické typy projevovaly v antických a středověkých duchovních dějinách, v básnictví, estetice, nebo moderní filozofii. Čtenář se zde dozví, jak například souvisí středověký realismus a introverze, proč byl antický teolog Órigenés typickým představitelem extravertního typu, nebo jak s těmito typy souvisí Nietzscheho pojetí apollónství a dionýství. Těmto pohledům do historie Jung věnuje větší polovinu knihy. V druhé části pak již předkládá vlastní teorii typů – kromě extraverze a introverze definuje čtyři možné funkce vědomí, jejímiž kombinacemi s introverzí a extraverzí vzniká osm základních psychologických typů. V závěru této části předkládá také užitečný a obsáhlý slovník pojmů a jejich definic, které mohou pomoci s orientací a lepším pochopením Jungových teorií.
Přiznám se, že osobně jsem měl z knihy rozporuplné pocity. Jedná se o pozoruhodně obsáhlé dílo, kterým se Jung bezesporu zapsal do dějin psychologie. Kniha je nabitá obrovským množstvím informací, zajímavých zamyšlení a pohledů do historie, nejedná se však o jednoduché čtení. Občas jsem se v Jungových myšlenkách ztrácel a často jsem musel celé pasáže číst několikrát, abych pochopil jejich význam. Některé odkazy a reference je bez předchozí znalosti daných historických osobností a událostí obtížné pochopit. Druhá část knihy, kde se Jung věnuje vlastní teorii psychologických typů, je již „stravitelnější“ a může dobře posloužit např. ke studijním účelům a k bližšímu pochopení Jungovy typologie.
Knihu jako celek doporučuji spíše pokročilým čtenářům, kteří se o Jungovo dílo více zajímají a chtějí proniknout opravdu do hloubky. Z důvodu vysoké náročnosti a místy nepřehlednosti knihu hodnotím třemi hvězdičkami.

Zdroj: Jung, C. G. (2020). Psychologické typy. Portál.