Archivy: Literární revue

„Zvířata mají tu zvláštní schopnost uklidňovat a přinášejí do našich životů určitou vyrovnanost a lásku“ (Bicková, 2020, 20).

Kolektiv autorů komplexně popisuje různé druhy zooterapie, přičemž se snaží o detailnější popis canisterapie (terapie za pomoci psa), felinoterapie (terapie prostřednictvím kočky) a hipoterapie (terapie za pomoci koně). Nicméně v publikaci uvádějí i stručné, no zajímavě podané informace o jiných druzích zooterapií, a to například terapie prostřednictvím papoušků (ornitoterapie). Publikace sebou přináší odbornost, která má potenciál být užitečným zdrojem pro získání potřebných vědomostí pro akademiky, ačkoli sebou nese i úvod do praktické stránky zooterapie, díky kterému může veřejnost získat přehled o požadavcích a náležitostech nutných k započetí praktikování terapie za pomoci jejich zvířete. Obeznamuje čtenáře i s jejími  uskalími, jako například, že i když si vybereme pro terapii plemeno psa, které je považováno za vhodné pro tento účel, každý pes má svou vlastní osobnost a jeho rasa nezaručuje, že bude pro terapii vhodný. Pes, stejně jako i jeho majitel, který s ním plánuje tvořit takzvaný canisterapeutický tým, musí projít zkouškami povahy, prostřednictvím kterých dojde ke zhodnocení jejich terapeutických predispozic. Oceňuji, že různé druhy zooterapie byly členěny i na vícero oblastí jejího uplatnění, a to zejména v pedagogické a sociální práci, psychiatrii a psychologii a v případě terapie prostřednictvím koně i v rehabilitaci, fyzioterapii či ergoterapii. Ti, kteří praktikují zooterapii, může tato kniha obohatit v povědomí o nejaktuálnějších druzích využití dané zooterapie a otevřít jim dveře do nových možností. Autoři totiž v publikaci uvádějí i přesné názvy organizací (a často i města jejich působnosti), které rozšiřují uplatnění dané zooterapie. Seznamují i s nutností přihlédnout na potřeby zvířete, jako například aby jim byla umožněna „socializace“ s jinými zvířaty jako forma psychohygieny nebo možnost projevit i nevůli věnovat se určitému pacientovi, se kterým být nechtějí. Tato publikace tedy pomáhá nahlédnout i pod pokličku tajemného smýšlení zvířat s pomocí autorů, kteří mají se zooterapií osobní zkušenosti.

Zdroj: Bicková, J. (2020). Zooterapie v kostce: minimum pro terapeutické a edukativní aktivity za pomoci zvířete. Portál.

„Hodnoty, tak jako lanýže, jsou nesmírně cenné. Dokážou přeměnit i ten nejtěžší život na něco mimořádného a hluboce smysluplného. Ale hodnoty jsou stejně jako lanýže často pohřbeny pod nánosem bláta – pod bolestí, strachem, nebo dokonce pod nedůležitými věcmi, které zvládnou zahltit celý život. Při hledání hodnot tedy může být užitečné mít průvodce, někoho, kdo je dobře vycvičený a umí vyčmuchat, kde by se ty lanýže neboli hodnoty mohly skrývat“  (LeJeune, & Luoma, 2021, 104).

Kniha přináší velmi zajímavý a ucelený vhled do problematiky životních hodnot a jejich využití v terapii. V první části knihy se autoři věnují základnímu přiblížení tématu, dozvídáme se zde, co vlastně životní hodnoty jsou, jak je najít, a proč je důležité se jimi zabývat. Teorie je zde příjemně proložena příklady z praxe s klienty, které napomáhají lepšímu pochopení, a díky nim je i tato spíše teoretická část čtivá a zajímavá. Druhá část knihy je pak již věnována praktickému použití těchto informací. Autoři přinášejí praktické rady a tipy, jak zahrnout práci s hodnotami do terapie, jak otázky životních hodnot otevírat, a jak klienta procesem objevování hodnot provázet. I v této části knihy nalezneme mnoho příkladů z praxe, příběhů klientů i přepisů terapeutických rozhovorů, které jsou velmi zajímavé a inspirativní. Při čtení jsem si často říkal, že se vlastně může zdát samozřejmé, že životní hodnoty hrají v životě člověka důležitou roli. Ale nikdy dříve mě nenapadlo, jak může být přínosné se tímto tématem vědomě v psychoterapii zabývat, a že na rozličné psychické problémy a těžkosti klientů lze nahlížet právě optikou životních hodnot. Pokud budu v budoucnu terapeuticky pracovat s vlastními klienty, určitě se ke knize moc rád vrátím. Doporučil bych ji všem budoucím terapeutům, ale i těm, kteří již svoji praxi provozují – určitě v knize naleznou spoustu inspirace a zajímavých poznatků. 

Zdroj: LeJeune, J., & Luoma, J. B. (2021). Životní hodnoty v terapii. Praha: Portál.

“Nikde není psáno, že zodpovídáte za vše, co vám život pohodí do cesty. Rozhodně jste ale zodpovědní za to, jak o těch životem pohozených překážkách přemýšlíte, co cítíte a jak jednáte” (Fryer, 2021, str 127).

Kniha přináší návod na využití principů racionálně emoční terapie pro ty, kdo na sobě chtějí pracovat sami, aniž by se museli odhodlávat k návštěvě psychoterapeuta. Při jejím čtení jsem se nemohla ubránit překvapení z toho, jak mohou být myšlenkové pochody univerzální. Ano, samozřejmě jsme každý jiný, ale když jsem knihu četla, připadalo mi, jako by byla psaná přesně pro mě. A právě o to se autor snažil – nechat čtenáře pochopit, že některé nepříjemné myšlenky a špatné rozpoložení nás vlivem nejrůznějších událostí během života potkají všechny. Pro každého je sice katastrofa něco jiného, ale to nemění nic na tom, že daný prožitek je vždy nepříjemný. Ale když se s ním dokázali vypořádat už lidé před námi, proč bychom to nedokázali i my.
V první části knihy se dozvídáme, které jsou ony myšlenkové procesy, které nás zahánějí do kouta – striktní požadavky, katastrofizace, podceňování vlastních schopností vyrovnat se s problémem a obviňování. A následně popisuje způsoby, jak je možné s nimi bojovat – nahradit požadavky přáním, podívat se na „katastrofu“ racionálním pohledem, zvyšovat svoji frustrační toleranci a přijmou omylnost lidí i sebe sama.
Následující část knihy provází čtenáře šestitýdenním procesem terapie zaměřené na změnu iracionálních přesvědčení, která mívají za následek úzkost, vztek nebo deprese. Cílem je zamyslet se nad svým vlastním problémem a najít si odpověď na to, proč naše nezdravá přesvědčení nejsou pravdivá, a následně je nahradit přesvědčeními, která pomůžou se s problémem vyrovnat. Takhle to může znít obtížně, ale návod tento postup usnadňuje třeba tím, že je zde prostor pro vyplnění „úkolů“, které umožní neuspořádané myšlenky sesumírovat na papír. Já sama jsem typ čtenáře, který raději projde text a úkoly plní pouze v myšlenkách, ale protentokrát jsem se rozhodla je plnit a musím uznat, že jsem se v daném problému dostala poměrně do hloubky a přišla na věci, u kterých bych ani netušila, že jsou s ním spojené. Takže pokud je i vaším cílem vybalancovat svoji emoční podstatu tou racionální, bude pro vás tahle kniha dobrou volbou.

Zdroj: Fryer, D. (2021). Racionálně-emoční terapie: překonejte myšlenkové pasti. Portál.

„Mnohé „velké“ psychoterapeutické přístupy a školy využívají přímo či zprostředkovaně dramatických postupů v terapii svých klientů, a tak více či méně balancují na hraně paradivadelních systémů“  (Valenta, 2021, 19).

Tuto knihu můžeme považovat za ucelené a velmi obsáhlé dílo zabývající se dramaterapií. Přestože má místy učebnicový charakter a ani zdaleka se nevyhýbá množství odborných termínů, je to kniha, kterou nelze opomenout, pokud Vás téma zajímá. Autor se v ní zabývá snad všemi oblastmi dramaterapie od definice a historii po jednotlivé principy, dramaterapeutický proces a techniky. Navíc je zde několik vytvořených projektů pro strukturované drama, kterými se lze v případě zájmu inspirovat. Mám-li dodat svůj osobní názor, tak já jsem z knihy naprosto nadšená, přestože jsem se nikdy dřív tématem dramaterapie nezabývala. Nejvíce se mi na ní líbily již zmiňované návrhy projektů pro strukturovaná dramata, ve kterých nechybí ani informace, pro kolik je klientů, na co cílí, jak dlouho bude trvat nebo přímé texty, které lze při „hraní“ využít. Takže pokud Vás téma zajímá, rozhodně není na co čekat.

Zdroj: Valenta, M. (2021). Dramaterapie. Portál.