Archivy: Literární revue

„Pokud klient váhá, potřebuje především laskavý vztah naplněný bezpečím, přijetím a povzbuzením, aby postupně sbíral odvahu o svých problémech a emocích mluvit. Tlak ze strany psychoterapeuta je kontraproduktivní, protože čím větší tlak, tím větší pocity strachu, nepochopení a odporu ze strany klienta.“ (Pešek, 2018, str. 35).

Publikace o 108 stranách je podrobnější studií prováděnou na osobách s depresivními a úzkostnými poruchami. V první části nás autor seznamuje s teoretickými základy jednotlivých nemocí a poruch souvisejících s depresí a úzkostí. Tyto základy umně doplňuje výpověďmi svých klientů. V části druhé podrobněji popisuje konkrétní techniky pro zvládání depresivních a úzkostných poruch dle výpovědí klientů. Propojuje tak teorii s praxí.

Kladně oceňuji zejména přítomnou šablonu - tabulku, kterou lze okopírovat a na základě jejího vedení si zkoušet techniku zpochybňování přesvědčení z kognitivně-behaviorální terapie. 

Líbí se mi, že je druhá polovina knihy jakýmsi kapsářem a já do tohoto kapsáře mohu kdykoli sahat a vytáhnout si takovou techniku nebo pomoc, kterou zrovna potřebuji (a mám k ní potřebné zdroje). Jednotlivé techniky nejsou podrobně rozepisovány, ale dle mého názoru je důležité, že jsou takto na jednom místě. Více o každé z technik už si každý může načíst sám z dalších relevantních zdrojů.

Shledávám jediné mínus – že je knížečka velice útlá. Osobně bych uvítala ještě třetí část, kde mohl autor dopsat další fungující techniky a doporučení, které za svou dlouhou praxi nasbíral a ukázaly se jako fungující.

Kniha je psána neodborně a lidsky, tedy jí porozumí i laikové a zájemci o danou problematiku z řad veřejnosti. Zároveň může být přínosem studentům psychologie díky spoustě přítomných výpovědí. Hodit se může každému, kdo má ve svém okolí nebo v rodině osobu depresivní a úzkostné symptomatiky.

Nutno podotknout, že samotné čtení vám v žádném případě nemůže nahradit plnohodnotnou psychologickou nebo psychoterapeutickou péči. Ovšem může sloužit jako výborná pomůcka v případech, kdy na terapii teprve čekáte a nebo chcete uplatnit aktivní přístup a vyzkoušet si něco nového k právě probíhající odborné péči.

Zdroj: Pešek, R. (2018). Sám sobě psychoterapeutem, aneb, Co opravdu pomáhá zvládat úzkosti a deprese: Pohledem kognitivně behaviorální terapie. Pasparta

„Většina motivačních guruů po vás chce, abyste se rozhodli podle „pocitu v břiše“. To není dobrý nápad. Zvláště pokud jste se nacpali zelím“ (Brinkmann, 2021, str. 25). 

Dánský profesor psychologie, Svend Brinkmann, zastánce stoicismu, se rozhodl napsat „antimotivační“ knihu, pomocí které chce čtenářům ukázat, že právě stoicismus je nejlepší cesta ke spokojenému životu. To, co chce lidem předat, je myšlenka, že by raději měli pěstovat své kořeny, ne posilovat rychle utíkající nohy – to znamená naučit se sebeovládání a duševní vyrovnanosti, spíš než spěchat od jednoho k druhému a ponořovat se do nekonečného sebepoznání.

Kniha Nesnesitelná rychlost života je rozdělena do sedmi částí s kontroverzními názvy jako třeba „Zaměřte se na to, co je ve vašem životě negativní“ nebo „Lpěte na minulosti“, tedy přesný opak toho, co bychom u knihy s tímto názvem čekali. Každá kapitola je jedním krokem, jež má vést k tomu, že se čtenář naučí zpomalit v tomto rychlém světě.

Toto dílo je dle mého názoru něčím novým a nečekaným, něčím, na co jako čtenáři seberozvojových knih nejsme zvyklí a možná proto se čte velmi dobře. První tři kapitoly jsem četla v šoku a s udivením. Nevěřila jsem tomu, co čtu, ale s každou další kapitolou jsem si začala uvědomovat, že na tom je něco pravdy. Stojím si za tím, že nelze brát autorova slova doslovně – píše o tom i on sám – jeho snaha být kontroverzním, černým protipólem k tomu bílému pozitivní psychologie, se vydařila. 

Brinkmann říká nahlas to, co si většina lidí (částečně nevědomě) myslí. Píše o tom, že vidět věci jenom pozitivně zkrátka nejde a kolikrát je to i kontraproduktivní. Zabývá se i velmi zajímavým pohledem na depresi, který spojuje s trendem „hledění do svého nitra“, rovněž navrhuje si v deštivém počasí zvolit jako dopravní prostředek kolo a ne auto… a mnoho dalších podivuhodných nápadů.  

Tato kniha je skvělá pro každého, kdo má už plné zuby stálého hnaní se za „něčím“, pro každého, kdo propadá úzkostem kvůli tomu, že nestíhá popadnout každou příležitost za pačesy, pro každého, kdo se potřebuje nadechnout a na chvíli se nesoustředit na sebe a svůj rozvoj.

Zdroj: Brinkmann, S. (2021). Nesnesitelná rychlost života: Jak zpomalit ve světě, který se řítí kolem nás. Portál.

„Lidský život nikdy nepochopíme, pokud nebudeme brát v úvahu nejvyšší aspirace člověka. Růst, sebeaktualizace, usilování o zdraví, hledání identity a autonomie, usilování o znamenitost (a další způsoby, jak vyjádřit směřování „vzhůru“) je nyní třeba přijmout bez zpochybňování…“ (Maslow, 2021, str. 10).

Autor knihy, Abraham Maslow, byl hlavním představitelem holistického přístupu ke studiu osobnosti, který zdůrazňuje holistickou povahu lidské přirozenosti. Maslow se se svou knihou snaží uvést do povědomí nový obraz člověka, jež dospívá k sebeaktualizaci neboli k tzv. psychologické svobodě. 

Autor nám prostřednictvím knihy dodává naději, že je zde stále vidina zlepšení lidské povahy a tím celé společnosti. Ukazuje víru v lidstvo, kterému připisuje hodnoty jako upřímnost, spravedlnost, znamenitost nebo např. harmonie a krása. Věří v „dobro“ lidské společnosti a nepřiklání se k názoru, že člověk je ze své přirozenosti zcela zlý a zvrácený. 

V knize se seznamujeme s holistickým přístupem, který představuje velmi náročné nazírání na svět, které nám ale může pomáhat k lepšímu porozumění našeho vnitřního života, což osobně vnímám jako velmi přínosné. A přestože se jedná o poměrně rozsáhlou knihu, doporučila bych ji všem, kteří čelí pochybám o sobě samých či o kultuře, ve které žijeme a nad níž je nutné se, dle Maslowa, občas umět povznést. 

Zdroj: Maslow, H. A. (2021). Motivace a osobnost. Portál.