Pod nohama cítíš stébla trávy

„Teplý písek ve tvé dlani – Cítíš jeho teplo až ve své duši – Zvedneš ruku – sype se mezi tvými prsty –  Je teplý a jemný jako pavučina. “ (Müller, 2020, str. 78)

Kniha je souborem příběhů, které lze využít pro imaginaci a relaxaci. V úvodu knihy autorka také vysvětluje, co je to autogenní trénink nebo jak a proč její příběhy využívat. Jednotlivé příběhy obsahují prvky autogenního tréninku a prvky oslovující naše nevědomí. Velmi mě oslovilo, že autorka tyto prvky v příbězích zvýraznila. Pokud si tedy budeme chtít příběhy upravit, aby lépe fungovaly přímo na nás, budeme vědět, které části rozhodně nevynechat. Knize bych vytkla snad jen jedinou věc, a to je systematická záměna autonomní nervové soustavy za animální. Jinak se ale jedná o knihu s velkým množstvím příběhů, mezi kterými si vybere každý. Výhodou totiž je, že příběhy jsou různě dlouhé, obsahují různá témata a místa a liší se i v množství prvků oslovujících naše nevědomí a prvků autogenního tréninku. Podle mého názoru tyto příběhy najdou uplatnění jak pro osobní relaxaci, tak pro odborné využití v rámci psychologické praxe.

Zdroj: Müller, E. (2020). Pod nohama cítíš stébla trávy: příběhy pro imaginaci a autogenní trénink. Portál.