Archivy: Literární revue

“Fantazie může být společnou hrou a jejím prostřednictvím také můžeme zjistit, co se s dítětem právě děje. Obvykle jeho fantazijní proces (jak myslí a pohybují se ve světě fantazie) odpovídá jeho životnímu procesu. Můžeme tak nahlédnout do vnitřního království dítěte.“ (Oaklander, 2003, str. 24)

Kniha Violet Oaklander je příspěvkem do bohatého koutku psychoterapie u dětí. Pracuje tady zejména s  fantazií, vysvětluje techniky práce se smyslovými zážitky, malováním, ruční tvořivostí, vyprávěním příběhů nebo terapií hrou (pískoviště, projektivní metody atd.). Na knize jistě každý čtenář ocení, že autorka často hovoří o svých vlastních zkušenostech, s detailním popisováním jednotlivých technik terapie i možných obtížích, které mohou nastat. V případech, kdy terapie nebo dítě nepracují, jak by měli, nabízí scénáře, které pomáhají k nápravě a dosažení kýženého účinku. Nabízí jednotlivé případy, kdy vystihuje principy metod, i co se zrovna odehrává ve světě dítěte. Dává do souvislosti chování dětí a jejich vnitřní motivy. Kniha je vhodná pro úplně začátečníky v oblasti psychoterapie, i pro pokročilé. Svou snadno a lehce čitelnou formou i bohatými zkušenostmi osloví oba dva typy. Pohled autorky pomáhá získat detailnější představu o tom, co psychoterapie s dětmi obnáší a v čem spočívají samostatné techniky. Pokud chcete nahlédnout do světa dětské fantazie a proniknout také do tajů jejich duše, je pro vás tato kniha správnou volbou!

Zdroj: Oaklander, V. (2003) Třinácté komnaty dětské duše: tvořivá dětská psychoterapie v duchu gestalt terapie. Portál.

,,Rodina poskytuje dítěti v prvních měsících
možnost pozorovat interakce ostatních. Význam observačního učení a nápodoby v raném vývoji je jednoznačný. Rodina poskytuje dítěti možnost procvičování a korigování jeho vlastního chování a projevů v různých rovinách interakce (hra, společenské činnosti)." (Šulová, 2016, str. 128.).”

Kniha je zaměřená pouze na stěžejní vývojové milníky dítěte, mapuje vývoj jedince od  prenatálního období až po předškolní období. Jednotlivé etapy rozebírá stručně, ale v kapitolách najdete vše podstatné, co se dá k dětskému vývoji říct. Rozebírá velmi do hloubky a propracovaně konkrétní vývojové milníky (např. motorika, řeč aj.) a popisuje složitý vztah, kdy se působením rodiny a prostředí dítěte formuje jeho osobnost. Kniha je určena pro čtenáře spíše z odborné sféry, je psána přímo pro studenty psychologie a najdeme v ní bohatství odborných pojmů, argumentace různých autorů a komplexní přehled o tomto období lidského života. Kniha je náročná na čtení a je jednou z těch publikací, které zavřete a jste nuceni nad knihou dále přemýšlet a urovnat si myšlenky. Svou obsáhlostí různorodých popisů vývoje a jeho rozebrání ze všech možných úhlů stran ji však činí nesmírně užitečnou. Publikace poskytne čtenáři nejnovější a právě aktuální teorie a poznatky dětského vývoje. Je vhodná jako informační zdroj i pro odborné práce na toto téma.

Zdroj: Šulová, L. (2016). Raný psychický vývoj dítěte. Karolium.

“Už několikrát se v našich výkladech objevilo slovo „spravedlnost“. Snažil jsem se ukázat, že tomuto slovu je nutno v pedagogice rozumět trochu jinak než soudu.” (Matějček, 2015, str. 107).

Kniha Po dobrém, nebo po zlém? se zabývá výchovou dětí. Nečekejte však recept, jak si vyrobit dokonalé dítě ani novou vývojovou teorii, jde spíše o souhrn dobrých rad, na co si dát pozor. Autor zde hodně odkazuje na individualitu i vývojové možnosti dítěte, které by se podle něj měli při výchově projevit. Upozorňuje také na důležitost některých aspektů při výchově, jako je selský rozum, spravedlnost či odpuštění. Jak už název napovídá velká část knihy je věnována odměnám a trestům. Vše podkládá příklady ze své dlouholeté praxe, díky nimž je kniha čtivá a není zatížena přílišným množstvím odborných výrazů. Kniha je dle mého názoru určena k zamyšlení jak pro laickou veřejnost, tak pro lidi, kteří se ve svém profesním životě budou s dětmi setkávat. Na závěr už jen napíšu, že se já si z knihy odnesla, že při výchově je důležité rozumět svému dítěti, ale i sobě.

Zdroj: Matějček, Z. (2015). Po dobrém, nebo po zlém? Portál.