• Literární revue



    Literární revue je projekt , ve kterém studenti psychologie píšou recenze na přečtené knihy s psychologickou tématikou. Psychologických knížek je mnoho a v dnešní uspěchané době času málo. Proto pro vás připravujeme každý měsíc recenze na různě laděná témata, jak na odborné, tak i populárně naučné knihy. Například v měsíci květnu jsme pro vás měli připravené téma lásky, v září jsme se věnovali tématu osobního rozvoje. Pokud budete sledovat naše sociální sítě, možná budete moct o některém dalším tématu rozhodnout i vy! V recenzích se dočtete základní informace o knize, co od ní můžete očekávat, co se na knížce recenzentovi líbilo i nelíbilo, případně vám prozradí zajímavou myšlenku, o které se dočetl. Každý čtenář si pak určitě vybere tu pravou knihu pro něj, ať už je to student, odborník či zájemce o psychologii!

  • Spolupracujeme s nakladatelstvími:

  • Procházet knížky

44 aktivit pro děti s ADHD

44 aktivit pro děti s ADHD Obálka knihy 44 aktivit pro děti s ADHD
Lawrence E. Shapiro
Populárně naučná
Portál
2020
199
Jana

„Pro děti s ADHD neexistují jednoduchá řešení a každé dítě má individuální potřeby. Nicméně doufám, že s vaším trpělivým vedením a s kvalitní podporou ze strany školy začne být vaše dítě šťastné a bude prospívat, což si pro své děti přejeme všichni.” (Shapiro, 2020, str. 10)

Podle slov autora mají aktivity předložené v této „pracovní“ knize pomoci dětem s ADHD naučit se nové emocionální, behaviorální a sociální dovednosti ve čtyřech oblastech: v chování, v rámci školy (a školního prospěchu), v sociálním vývoji a také v sebeúctě. Jako pracovní knihu ji označuje i sám autor a je pravda, že je celkově koncipovaná jako pracovní sešit. Je v ní plno úkolů, které děti zvládnou samy (doplňování, kreslení a podobně) nebo cvičení, u kterých je potřeba asistence rodičů/terapeuta. Na konci knihy najdete i osvědčení – diplom o absolvování této pracovní knihy.

Asi jedinou vadu na kráse u této knihy vnímám chyby v gramatice (např. zaměňování pohlaví autora) – těžko říct, jestli to byl záměr (v rámci časté chybovosti u lidí trpících ADHD), každopádně mě to při čtení rušilo. Na druhou stranu je kniha hezky přehledná a úkoly rozmanité. Jelikož nemám ve svém okolí nikoho s ADHD, budete muset knihu z praktického hlediska ověřit Vy sami.

Zdroj: Shapiro, L. (2020). 44 aktivit pro děti s ADHD. Portál.

Síla nevysloveného: příběhy z psychoterapie dětí a dospívajících

Síla nevysloveného: příběhy z psychoterapie dětí a dospívajících Obálka knihy Síla nevysloveného: příběhy z psychoterapie dětí a dospívajících
Petr Poethe
Populárně naučná
Portál
2020
288
Týna

„Myslím, že jenom ve snu a ve hře může dítě zažívat emoce a přání, které si v reálném životě odporují anebo jsou pro něj příliš ohrožující.“  (Poethe, 2020, str. 38)

Prostřednictvím této knihy máme možnost nahlédnout do samotného psychoterapeutického procesu, který autor, zkušený psychoanalytický psychoterapeut Peter Poethe, popisuje na jednotlivých sezeních. V rámci kterých nás seznamuje s osudy dětí z jeho praxe, které mohou být velmi podobné osudům lidí, které sami známe a s kterými se denně střetáváme na ulici. Výjimečnost této knihy tkví především v její autentičnosti, kdy nás psychoterapeut seznamuje s obsahem vlastních myšlenek, domněnek a zkušeností. V určité míře jsme seznámeni s některými pravidly, která jsou velmi důležitá pro funkční terapeutický vztah. Dozvídáme se o tom, jak důležité je řádné ukončení terapie, kdy je nutné dítě na její konec postupně připravit, i to, jakým způsobem lze komunikovat s rodiči, aby to nemělo negativní dopad na dítě v terapii. Dále je zde například vyzdvihován smysl a účinek hry během jednotlivých sezení s dětmi, která nám může umožnit vstup do dětských fantazií, přání či největších obav a strachů. Autor si podle mě zasluhuje obdiv za to, s jakou  trpělivostí, pokorou a otevřeností, v kombinaci s profesionálním přístupem k dětem, přistupuje k celkovému procesu psychoterapie. Nejvíce příhodný a vystihující mi přišel terapeutův popis terapeutického procesu, který přirovnává k literárnímu příběhu, který má svůj úvod, zápletky, rozřešení a závěr, a vše, co se během tohoto příběhu objeví, může mít několik významů a point, jejichž hledání je součástí příběhu, tedy celé terapie.

Zdroj: Poethe, P. (2020). Síla nevysloveného: příběhy z psychoterapie dětí a dospívajících. Portál. 

Holka, kterou nechtěli

Holka, kterou nechtěli Obálka knihy Holka, kterou nechtěli
Torey Hayden
Populárně naučná
Portál
2020
255
Jana

“Přesně tohle byla Jessie. Její první umístění skončilo pár hodin po příjezdu, když Jessie umačkala dva křečky, …, její druhé umístění trvalo osmnáct dní a skončilo po katastrofální návštěvě kostela, kde se Jessie vymočila na čerstvě vysvěcenou vypolstrovanou lavici. Třetí umístění skončilo tím, že ji vrátili v jedenáct v noci, s osobními věcmi nacpanými do černého pytle na odpadky. Nouzově ji umístili do dětského domova Glan Morfa a tam zůstala.” (Hayden, 2020, str. 25)

Hned na úvod bych ráda zmínila, že jakmile se mi kniha dostala do rukou, musela jsem ji dočíst. Autorka příběhu dívky jménem Jessie, problematické žhářky a patologické lhářky s reaktivní poruchou příchylnosti, popisuje hladce, živě a poutavě. A to je ten důvod, proč jsem se nemohla od knihy odtrhnout. Jessie mě ihned zaujala a vývoj událostí, postupné proplétání se mezi lží a podezřením na sexuální zneužívání přes dysfunkční rodinu jsem u knihy neustále v myšlenkách zůstávala. Z hlediska studenta psychologie jsem si často říkala: jak bych se zachovala já? Co když se autorka vydala špatným směrem? Co když bude všechno jinak? Tím chci ocenit upřímnost, se kterou je kniha napsaná – nejde o učebnici, doslovnou teorii, jak se chovat, když… Kniha pro mě byla velmi cenným materiálem (nejen v rámci práce s dětmi, ale například i zkušenosti autorky) a také vlastně ztělesněnou nadějí, protože hned z prvních dvou sezení s Jessie jsem opravdu pochybovala, že by se něco mohlo změnit. Ale ono může… ☺ - vřele doporučuji!

PS.: kniha má drobné, černobílé ilustrace.

Zdroj: Hayden, T. L. (2020). Holka, kterou nechtěli. Portál.

Chyba není konec světa

Chyba není konec světa Obálka knihy Chyba není konec světa
Kimberley F. Taylor; Eric Braun
Populárně naučná
Portál
2020
128
Luci

“A jakmile se začneš přiznávat k chybám, napravovat je a brát si z nich poučení, budeš si připadat chytře, vyzrále a nezávisle. Protože BUDEŠ chytrý, vyzrálý a nezávislý člověk.“ (Taylor, Braun, 2019, str. 13)

Jak název napovídá, celá kniha je věnovaná tématu CHYBOVÁNÍ. Je však pojato nevšedně; kniha je totiž určená především mladým čtenářům, dětem. Nabízí humorný náhled na jinak převážně vážné téma, jednoduchost a přehlednost. Pro zpestření v knize nalezneme bohaté ilustrace a interaktivní prvky (např. cvičení nebo testy). Prostě a srozumitelně vysvětluje, že udělat chybu je přirozené a lidské. Zároveň vede mladší čtenáře k odpovědnosti a kladnému přístupu k nezdarům; vede čtenáře k tomu, aby své chyby vnímal jako pozitivní síly v jeho cestě zlepšováním sama sebe. Naučí, jak čelit strachu a k chybě se přiznat, napravit ji a především si z ní vzít ponaučení. Kniha vede mimo jiné k realističtějšímu vnímání sebeobrazu, své výkonnosti a zdravě kritickému hodnocení své práce a úsilí. Měla jsem pocit, jako bych četla beletrii a u knihy zároveň odpočívala. Svou funkci určitě splní také u skupiny rodičů či jiných pečujících osob; i jako ukázka, jakým způsobem se s dětmi můžeme bavit o jejich nezdarech. Kniha neobsahuje žádnou odbornou terminologii ani akademičtější náhled na problematiku chybování. Přesto může být svou jednoduchostí a zábavnou formou cenným pomocníkem při výchově dětí.

Zdroj: Taylor, Kimberly Feltes; Braun, Eric (2020). Chyba není konec světa. Portál.

Co je nového ve vzdělávání

Co je nového ve vzdělávání Obálka knihy Co je nového ve vzdělávání
Tomáš Feřtek
Populárně naučná
Nová beseda
2015
99
Pája

„Ve vzdělávání jsme na to šli podobně jako ve dvou velkých válečných konfliktech - nové technologie, masové nasazení, s vysokými ztrátami se počítá.“ (Feřtek, 2015, str. 28)

Kniha pojednává o současném systému vzdělávání a o jeho „krizi“. Nabízí vysvětlení, jak jsme se do dané situace dostali pohledem do minulosti. A zároveň se zamýšlí nad směry, kterými se školství ubírá u nás i v zahraničí a k čemu by to mohlo v budoucnu vést. Kniha je místy odlehčená humorem, takže se velmi snadno čte. Oceňuji také, že se opírá o vědecké články a nabízí přirovnání, díky kterým si nejen snadno čtenář představí problematiku, ale také si vše zapamatuje. Hodna obdivu je také stručnost autora, kdy podle mého názoru dokázal moc hezky vystihnout potíže vzdělávacího systému na sto stranách knihy. Jedinou výtku bych snad měla k tomu, že autor by se mohl konkrétněji zaměřit na to, co je podle něho v školství tedy správný první krok k lepšímu. Největším zjištění celé knihy pro mě asi byly dvě myšlenky - propojenost vzdělávání se společností a souvislosti mezi současným stavem školství a jeho vývojem. Doporučuji tedy knihu všem, kdo vidí stejně jako já v dnešním školství potíže, které je potřeba změnit.

Zdroj: Feřtek, T. (2015). Co je nového ve vzdělávání. Nová beseda.

Psychopat v mém mozku

Psychopat v mém mozku Obálka knihy Psychopat v mém mozku
James Fallon
Populárně naučná
Portál
2020
190
Pája

“Klíčovou otázkou teď zůstává, jak člověk může vědět, že mu chybí empatie. Pokud empatii nemáte, máte slušnou šanci o tom vůbec nemít páru, protože nevíte, co „to“ je.“ (Fallon, 2019, str. 129)

Psychopat v mém mozku je podle mého názoru ojedinělé dílo vyprávějící příběh muže, který roky zkoumal snímky mozků psychopatických vrahů a lidí s Alzheimerovou chorobou, aby později zjistil, že jeho mozek je identický s mozky vrahů. Autor píše o svém životě i o tom, jak se „snažil“ svou poruchu pochopit s odzbrojující upřímností a otevřeností. Vše přitom prokládá svou teorií psychopatie, popisem a snímky mozků běžných lidí ve srovnání s psychopaty. Vzhledem k popisu mozku, fungování neurotransmiterů a genů bych knížku doporučila číst spíše zkušenějším čtenářům. Nicméně kniha se i přes množství odborných termínů čte pro svou tématiku a autorův vyprávěcí styl velmi snadno. A rozhodně se vyplatí přečíst!

Zdroj: Fallon, J. (2019). Psychopat v mém mozku: Neurovědcova cesta k odhalení jeho temného já. Portál

Psychopat ve vaší posteli

Psychopat ve vaší posteli Obálka knihy Psychopat ve vaší posteli
Jackson MacKenzie
Populárně naučná
Portál
2020
223
Léňa

„Psychopat si vás školí, abyste se stali dokonalým partnerem. Za pár týdnů ovládne celý váš život, zaplaví vám mysl i tělo jedinečným blahem. V konečném důsledku se máte stát jeho nejnovějším zdrojem bezmezného obdivu a chvály..."  (MacKenzie, 2020, str. 31)

Kniha ukazuje to, že psychopati jsou běžně mezi námi a dokáží nám velice znepříjemnit život, i ten partnerský. Autor komplexně otevírá téma psychopatů jako partnerů a jejich vliv na druhou polovičku. Věnuje se celému vztahu s psychopatem od začátku až do konce. Tomu, jak s vámi pomocí slov, emocí či sexuálního vzrušení manipuluje a vy se pomalu, ale jistě stáváte obětí jeho hry. Aby se člověk dostal z tohoto toxického vztahu, musí projít dlouhou cestou. I tímto vás kniha provede. V závěru knihy je k dispozici dokonce i test psychopatie, který by vám mohl pomoci zjistit, jestli náhodou nejste ve vztahu s toxickým člověkem. Zaujala mě myšlenka, ve které nás autor výstižně vsazuje do role “detektiva”, když jednáme s lháři a manipulátory. Protože intuice nám říká, že s tím člověkem, kterého vyšetřujeme, není něco v pořádku. Jako kdyby jeho činy z nějakého důvodu neodpovídaly jeho slovům. A přesně tady provádíme detektivní práci. Celkově je obsah knihy podle mě sám o sobě náročný, ale čte se velmi dobře, protože je přehledně strukturovaný. Ten, kdo se s psychopatem již setkal nebo ho má ve svém okolí, si po přečtení určitě dá spoustu informací a poznatků dohromady se svou praxí a dostane možnost se naučit, jak psychopati ve vztazích fungují a jak se jim postavit. Sama za sebe vím, že je to těžká práce, která začíná u nás samých. Tahle publikace vám dodá teoretickou i praktickou základnu a pomůže vám překazit hru vašeho psychopatického protějška.

Zdroj: MacKenzie, J. (2020). Psychopat ve vaší posteli: manipulace a psychický teror ve vztahu. Portál. 

Osobnost v projektivních metodách

Osobnost v projektivních metodách Obálka knihy Osobnost v projektivních metodách
Stevan Tuber
Odborné
Grada
2020
272
Baja

„Být profesionálním psychologem pro mě znamená především držet své nespolehlivé self na uzdě, tak abyste pacientovi, s nímž jste v místnosti, mohli v nejvyšší možné míře dát své profesionální, spolehlivé self.“ (Tuber, 2020, str. 252)

Steven Tuber rozhodně nepodcenil teoretický úvod do diagnostiky osobnosti pacientů. Čtenář má hned v prvních stránkách knihy možnost zjistit, že napříč celou publikací se autor nad osobností zamýšlí v kontextu psychoanalýzy. Je však namístě zmínit, že se neřídí jenom původním Freudovským přístupem u chápání osobnosti člověka, nýbrž zdůrazňuje, že u některých fenoménů je nutno vnímat jejich širší význam a ne jenom ten, který představila původní psychoanalýza a za který by Freud tleskal. Odbornosti je však knížka plná, neboť autor se v mnoha případech opírá o poznatky z teorie a praxe jiných významných osobností, jako například Winnicotta. Diagnostiku osobnosti staví na důležitosti lidského vývoje a opírá se o poznatky Piageta, Ericksona či Mahlerové. U každé ze čtyř projektivních metod, kterými jsou Rorschachova metoda, Tématicko-apercepční test, Test nedokončených vět a Test volby zvířete, nalezne čtenář doporučení ohledně způsobů jejich administrace. Pro mě byly hodně přínosné taky pasáže, kde autor popisoval, že je zapotřebí mít u administrace a vyhodnocování na paměti vývojové hlediska pacienta i to, ve kterém věku už jsou děti schopné k těmto metodám přistupovat jako k testu a ne jenom jako k rekvizitě nebo obrázku. V publikaci čtenář nalezne početné kazuistiky z praxe autora a za každou administrovanou částí také autorovy komplexní úvahy o daném případu spolu s vyhodnocením jednotlivých testů. Oceňuji autorovu ochotu sdílet například u ROR analýzu protokolu v podobě komplexních výpočtů. Publikace tedy může být skvělým průvodcem začínajících psychologů, ke kterým autor směřuje mnohá doporučení. Napříč knihou jsem vnímala autorovu snahu o strukturovanost a také komplexní analýzu jednotlivých případů pacientů, které vybral ze svojí vlastní praxe, nicméně právě proto jsem poněkud negativněji vnímala kapitolu o klinickém využití TAT. V této části knihy autor vybral odpovědi různých klientů k různým tabulím a sice tak představil pestrost možných odpovědí od různých osob, ale znemožnil tak hledání souvislostí mezi jednotlivými odpověďmi napříč touto kapitolou, což pro mě bylo vyrušující. Líbilo se mi, že autor napříč publikací porovnával jednotlivé projektivní metody mezi sebou a zdůrazňoval nejen jejich silné stránky, ale také slabosti. Knihu ovšem doporučuji osobám, které už měli alespoň základní kontakt s těmito projektivními metodami a mají i určité teoretické základy, jinak si dovolím tvrdit, že se v průběhu jejího čtení ztratí.

Zdroj: Tuber, S. (2020). Osobnost v projektivních metodách. Grada.

Přehled poruch psychického vývoje

Přehled poruch psychického vývoje Obálka knihy Přehled poruch psychického vývoje
Michaela Pugnerová, Jana Kvintová
Odborné
Grada
2016
296
Týna

„Vymezení normality a abnormality umožňuje sledované jevy hodnotit, srovnávat a zařazovat“. (Kvintová, 2016, str. 13 podle Pugnerová, Konečný, 2012)

Přestože přicházíme do kontaktu s odborně vyhlížející knihou, jedná se o velmi přehlednou a úhledně sepsanou odbornou publikaci z oblasti poruch psychického vývoje. Poruchy jsou představeny srozumitelným způsobem, který nám umožňuje zorientovat se ve vybrané psychologické problematice. Jako velmi přínosné vnímám doplnění textu o mnoho kazuistik, které se vždy vztahují k určité probírané problematice v dané kapitole a přibližují na konkrétních příkladech určité situace z našich životů nebo životů lidí kolem nás. 

Osobně bych tuto knihu doporučila k prostudování např. pedagogům základních škol, kteří v rámci své profese mohou přijít do kontaktu s obtížemi, které jsou v knize přiblíženy. Díky této knize můžeme kupříkladu lépe porozumět některým projevům chování, které jsou vnímány společností jako abnormality a lidé mají často tendenci reagovat na ně neadekvátním způsobem. Seznámení s danou problematikou může společnosti napomoci k lepší akceptaci a toleranci těchto „abnormalit“.

Zdroj: Pugnerová, M., & Kvintová, J. (2016). Přehled poruch psychického vývoje. Grada. 

Psychopatologie: nauka o nemocech duše

Psychopatologie: nauka o nemocech duše Obálka knihy Psychopatologie: nauka o nemocech duše
Miroslav Orel
Odborné
Grada
2020
430
Jana

“… je naším cílem přinést skutečně přehledný základ. Vycházíme prioritně ze znalostí studentů a jejich potřeb, kdy „přehledná stručnost“ je pro většinu cennější než „zahlcující podrobnosti“. Naším cílem tak zůstává poskytnout stručný rámcový materiál o oboru, který prodělal a stále prodělává velké změny.” (Orel et al., 2020, str. 13)

Na rozdíl od 2. doplněného vydání je 3. aktualizace o 86 stran delší. Kolektiv autorů si dává opět záležet. Kniha je logicky a přehledně strukturovaná a postupně se věnuje přehledu jak obecných, tak detailních informací z pole psychopatologie. Tuto publikaci ocení především zájemci o studium nebo právě studenti psychologie (troufám si tvrdit z kteréhokoliv ročníku). Kniha také obsahuje bohaté ilustrace a pomocná schémata (a samozřejmě jejich popis a vysvětlení). Vzhledem k tomu, že jsem absolvovala předměty vedené samotným autorem, bude tato kniha mít v mé knihovně vždy čestné místo (samozřejmě do další aktualizace). Všem, kteří mají zájem o vhled do problematiky poruch osobnosti, anatomie nebo třeba farmakoterapie, velmi doporučuji!

Zdroj: Orel, M. et al (2020). Psychopatologie. Nauka o nemocech duše, 3., aktualizované a doplněné vydání. Grada.