Archivy: Literární revue

„Za poslední dekádu a půl prošla česká společnost dramatickou změnou, přinášející hlubší a těsnější propojení každodenního života s informačními a komunikačními technologiemi. Tato změna se odrazila nejen ve fungování celé společnosti, jež je dnes označována termínem informační společnost, ale také významně zasáhla do života rodin a jednotlivců. Jednou z výzev, které v rámci této změny čelíme, je otázka bezpečného používání internetu, respektive nalezení způsobů, jak se vypořádat s riziky, jimž dnešní děti na internetu čelí“ (Ševčíková, 2014, str. 9).

 Autorka se v knize zaměřila na základní témata online světa. Popisuje chování dětských uživatelů internetu, popisuje rozdíl mezi nadměrným užíváním internetu a závislostí na internetu, dále probírá soukromí a sebe-odkrývání na sociálních sítích, hovoří o navazování vztahů online, v rámci toho zmiňuje i kybergrooming, věnuje se sexuálnímu obsahu na internetu, kyberšikaně, online komunitách a nezapomíná ani na rodičovskou mediaci při používání internetu dětmi. Kniha je velmi čtivá, opírá se o nemalé množství výzkumů a některé informace prokládá zjednodušujícími grafy. Bohužel, jak sama autorka v knize zmiňuje, od řady výzkumů uplynul již nějaký čas a v dnešním online světě se vše vyvíjí rychle, tudíž data nemusí vůbec vypovídat o době, kdy autorka knihu psala, natož o době dnešní. (pozn. Kniha je z roku 2014.) Autorka v knize popisuje a vysvětluje dnes již běžně známé informace, jako například co je to sociální síť a jak funguje. Velmi pozitivním na této knize shledávám fakt, že ke konci každé kapitoly píše autorka shrnutí celé kapitoly a toho, co se čtenář dozvěděl. V některých kapitolách přikládá i doporučení pro pomáhající profese. Čeho si cením je to, že kniha nabízí možnosti preventivních a intervenčních opatření, stejně jako vymezuje ohrožené skupiny dětských uživatelů internetu. Stejně tak si cením snahy vyvrátit některé mýty, které se o online světě a jeho riziku šíří především prostřednictvím médií, týkajících se kybergroomingu, kyberšikany a dalších témat. Jako malý bonus na závěr musím zmínit, že je v knize k nalezení i krátký test závislosti na internetu i s bližším vysvětlením jeho vzniku.

Zdroj: Ševčíková, A., a kol. (2014). Děti a dospívající online: Vybraná rizika používání internetu. Grada.

„Používání internetu může vést k různým následkům a závislost je jen jedním z těch, o kterých se dá uvažovat. Důvody, proč zrovna “závislost”, byly dva. Prvním je fakt, že je to pojem nadužívaný, ale málokdy konkrétně konceptualizovaný. Dalším důvodem bylo, že behaviorální závislost si pomalu, ale jistě razí cestu v oficiální diagnostice – je již uznána v DSM 5 a je a byla zvažována pro MKN-11.“ (Blinka a kol., 2015, str. 17-18)

Jedná se o odbornou literaturu zabývající se širokou oblastí online závislostí. Nejdříve kniha čtenáře uvádí do tématu závislosti na internetu. Dále se postupně věnuje diagnostice a měření online závislosti, prevenci a léčbě závislosti a nadměrného užívání internetu. Jsou zde zmíněny i specifika nadměrného užívání internetu u určitých vývojových období a doplněné o případové studie. Popisována je i závislosti na hraní online her, sexuální chování v kontextu internetu či závislost na sociálních sítích. Autoři hodně čerpali z různých odborných zdrojů a výzkumů, takže se jedná o kvalitní odbornou literaturu. Publikaci vnímám jako dobrý studijní pramen, ve kterém najdete vše potřebné odborně ocitované, přehledně rozdělené a strukturované. Pro čtení informací je vhodné mít již určitý základ v psychologické terminologii, abyste se jako čtenář lépe orientoval a textu rozuměl.

Zdroj: Blinka, L. a kol. (2015). Online závislosti. Grada

„Čelíme-li dnes mnohem většímu objemu informací než dříve, musíme se tím spíše zdokonalovat v umění rozlišit, čím se zabývat a co ignorovat. Jednoduše řečeno potřebujeme si udělat v informacích pořádek a přehled“ (Dombrovská & Šidlichovská, 2021, str. 12).

Knihu bych doporučila všem, kteří by se chtěli vypořádat s informačním přetížením či mu ideálně předcházet. Přemíra informací na nás číhá doma, v práci i obecně ve společnosti, a právě těmto oblastem se kniha věnuje. Našla jsem v ní spoustu zajímavých tipů. Především je psána hodně prakticky a prostřednictvím různých cvičení, testíků a otázek člověka donutí se opravdu zamyslet nad tím, jak svůj postoj k informacím zdravě změnit. Někteří by mohli ocenit i krátkou kapitolu o informacích ve vyhrocené době, která je pro covidovou situaci velmi aktuální, a seznámit se tak s technikou “5 plus 2 P”. Ta konkrétně spočívá v následujících slovech: přemýšlet, předvídat, připravit se, přijmout, podpořit, příležitost, poděkování.

Zdroj: Dombrovská, M., & Šidlichovská, Z. (2021). Informační detox: jak si zjednodušit život v digitální době. Grada.

„Sedíte v práci a píšete nějaký text, ale v tom vám cinkne na mobilu nová esemeska a vás to neodbytně táhne si ji přečíst - co kdyby to bylo něco důležitého? Když už máte mobil beztak v ruce, využijete toho a mrknete se na Facebook, jestli tam nepřibyly nějaké nové lajky u vašeho nejnovějšího příspěvku. Místo toho tam uvidíte, že někdo sdílel článek o rostoucí kriminalitě ve čtvrti, kde bydlíte. Kliknete na odkaz, ale stačíte sotva přečíst pár řádek, a všimnete si odkazu na stránku, kde se prodávají zlevněné tenisky. Pomalu se ani nestihnete zabrat do nabídky, když vás vyruší notifikace oznamující, že váš dobrý kamarád právě publikoval příspěvek na instagramu. Než se nadějete, váš rozepsaný text je na míle daleko“ (Hansen, 2021, str.43-44).

Kniha se věnuje moderní digitální době, ve které aktuálně žijeme. Co s naším mozkem dělají mobilní telefony a sociální sítě a jaký vliv to má na naše nynější žití, ale zároveň i budoucnost? Jak se v tomto digitálním světě udržet zdraví? Může nám pomoci spánek či pohyb, abychom se vyhnuli přemíře stresu, úzkosti nebo depresi? Na všechny tyto otázky jsem v této publikaci našla odpovědi. Knížka je krátká, srozumitelná a jde k věci. V závěru je zmíněno pár dobrých rad pro dobu digitální, které krásně shrnují, jak po boku digitálních technologií zdravě fungovat. Jedna ze zajímavých myšlenek, co jsem se v knize dočetla bylo, že používání mobilu pozdě večer může s velkou pravděpodobností zvýšit chuť k jídlu. Z případné večerní svačinky si ještě pak tělo vytáhne maximum kalorií a uloží si je kolem pasu ve formě podkožního tuku. To by lidé, co si hlídají váhu, měli rozhodně vědět.

Zdroj: Hansen, A. (2021). Instamozek: stres, deprese a úzkosti zapříčiněné moderní dobou. Portál.