O věrnosti

„Všichni si přejeme lásku a porozumění, ale často si lásku pleteme s touhou“ (Hạnh, 2021, str.16).

Věděli jste, že v Asii lidé během líbání zapojují svůj nos, více než svá ústa, protože si užívají partnerovu vůni? Tak o tom tato kniha není … nebo ???
Autor se v knize zabývá především tématem lásky, tím, co to vlastně láska je a čím se odlišuje od pouhé tělesně zaměřené touhy a jak v lásce zůstat šťastní, tedy i věrní. Celá kniha je prostoupená buddhistickým učením, snaží se čtenáře přivést k tomu, aby vše vnímal v širším celku – i v lásce bychom měli, pomocí sdílnosti, důvěry a pochopení, s druhým splynout v harmonii, kde se již nebereme jako dva lidé, ale jako jeden pár. Autor se zmiňuje také o tom, že k lásce nutně nepotřebujeme nikoho dalšího než sami sebe, spíše naopak musíme s láskou vždy začít sami u sebe, protože když neumíme milovat sebe, nemůžeme skutečně milovat druhého.
Pro mě osobně byla kniha spíše zklamáním, byla dosti krátká, průměrně měli kapitoly asi 7 stran, některé byly delší a některé kratší, ale všude to dopadalo stejně – nikdy nebyl prostor dostat se v tématu více do hloubky. Buď nám, jako čtenářům, byly předány nějaké rady, nebo se nás kniha snažila navést k tomu abychom na dané věci získaly nový pohled – ale přišlo mi, že v tom co nebylo vysloveně buddhistické, se jednalo o rady a pohledy které většinou stejně jako studenti psychologie již sdílíme a nebylo to tedy nic nového ani překvapivého a vzhledem k rozsahu jsme to ani nijak nerozvinuli. Co se týče toho buddhistického, často to bylo bráno jako samozřejmost vysvětlená pouze tím, že na to Siddhártha přišel při meditaci…
Přes to vše se mi kniha četla dobře a od určité chvíle jsem se do ní plně ponořil, jen mi asi po stránce množství a užitečnosti informací dala mnohem méně, než jsem od ní očekával. Mám radost alespoň z toho, že v jedné věci, kterou si nechám pro sebe, mě kniha ovlivnila a rozhodně to v dalším svém vztahu plánuji vyzkoušet. 

Zdroj: Hanh, T. N. (2021). O věrnosti. Grada pod značkou Alferia.