Muž s nádherným hlasem

“To nejlepší, co terapie může udělat, je pomoci nám lépe se poznat, přijmout, co víme, a dát nám nástroje, abychom změnili nebo obrousili ty naše součásti, které brzdí naši schopnost užitečně žít, pracovat a milovat – což je samo o sobě nemalý úspěch (Rubin, 2017, 179).”

Po dočtení této knihy přišlo velké nadšení a zklamání. Zklamání přišlo ve chvíli, kdy jsem zjistila, že na českém trhu nejsou k sehnání další autorčiny tituly. A to nadšení? Jedná se o čtivé příběhy z praxe psychoterapeutky, která se nebála překračovat uměle vytvořené hranice psychoanalýzy, a která se slepě nedržela diagnostických nálepek. V příbězích svých pacientů poukazuje na jádro terapie – vztah, který si pacient s terapeutem vybudují. Z toho vztahu však netěží jen pacient, ale mnohdy i samotný terapeut. Příběhy se postupně dotýkají témat smrti, handicapu, rasy nebo složitých rodinných komplexů. Jako začínajícího psychologa mě potěšila upřímnost, se kterou je kniha psaná. Ke čtení bych ji doporučila jak budoucím zájemcům o psychologické povolání, tak potenciálním terapeutickým klientům. Kniha totiž vyvrací mylné představy o „magických“ schopnostech terapie nebo i samotného terapeuta. Za to ale citlivě ukazuje sílu lidskosti a benefity, které vyplývají z poctivě vybudovaného vztahu mezi klientem a terapeutem.

Zdroj: Rubin, B., L. (2017). Muž s nádherným hlasem. Portál.