Jak mluvit s dětmi o smrti

„Otázky dětí jsou klíčem, kterým odemykáme dveře k porozumění jejich smutku, abychom jim mohli pomoci.“ (Goldman, 2015, str. 9)

Autorka v publikaci představuje hlavní myšlenky a pocity, které běží v hlavách dětem v souvislosti se smrtí jak blízké osoby, tak i domácích mazlíčků nebo jejich vlastní vážnou nemocí. V knize je popsáno spousta rozhovorů a konkrétních případových studií s několika dětmi ve věkovém rozmezí od 5 do 12 let. Autorka radí a názorně ukazuje, jak k dětem přistupovat v této náročné situaci. Jak chápavě a neodmítavě odpovídat na všelijaké otázky a nanejvíc je v kladení dotazů podporovat. Zdůrazňuje důležitost nabízení otevřené náruče, kde je přijímána jakákoli dětská obava, myšlenka či strach, a tím jim dodávat jistotu, pomáhat vše pochopit a vyrovnat se s danou událostí. Dále autorka uvádí typické znaky traumatického zármutku a typické znaky truchlících dětí, ovšem upozorňuje na to, že každé dítě truchlí jinak, svým specifickým způsobem, a je nutné tomu věnovat pozornost. V publikaci je také zmínka o truchlení a chápání smrti z hlediska vývojové psychologie, není zde však zabíháno nijak do podrobností, vše je vysvětleno na pár řádcích. Pokud by se čtenář chtěl dozvědět něco více teoretického, bude muset vyhledat na jinou publikaci. Díky ukázkám reálných případů se čte kniha velmi snadno, jelikož nepůsobí jako strohý učebnicový text, ale je pojata poněkud prakticky. Zejména oceňuji snahu autorky povzbudit rodiče a pedagogy v otevřenosti vůči dětem a přímé komunikaci, stejně jako za sepsání závěrečných myšlenek na konci každé kapitoly. Kniha může sloužit jako skvělý pomocník do praxe, je vhodná nejen pro rodiče, ale i pro učitele a vychovatele dětí každého věku.

Zdroj: Goldman, L. (2015). Jak s dětmi mluvit o smrti. Portál.